jaký byl Silvestr

Silvestr je pro zvířátka poněkud stresující záležitost. Naše "stará garda" - Macek a Dina - jej prožili už několikrát.
Dina snáší petardy naprosto v pohodě. Napřed hledí, co to je, a pak s námi klidně vyrazí i do ulic. Pro Macka je to však nejhorší den v roce. Když se začne smrákat, musíme jej přivolat domů a za žádnou cenu ho už nepouštíme ven. Jakmile kolem půlnoci začne palba, Macek se plouží po bytě, podivně skučí a hledá, kam by zalezl. Proto se některý člen rodiny vždycky obětuje, vezme jej na klín - hladí a chlácholí.
Tak jsme byli zvědaví, jak se budou chovat "mlaďoši" - Merlin a Esta. Merlinovi byly rány naprosto lhostejné. Estu jsme vodili na dvorek venčit, tak se s petardami setkala už v průběhu večera. Reagovala jako na všechno nové - trochu se ulekla, ale pak se zvědavostí sobě vlastní zkoumala, co se to děje. Moc nadšená z těch prskavek na obloze však nebyla. Při dalším venčení jsem byla ráda, že zrovna nic nebouchalo. Chtěli jsme, aby se trošku s petardami seznámila, ale zbytečně jsme ji nechtěli děsit. Po půlnoci s ní páníček vyšel na chvilinku před dům. Rány snášela dobře, nebála se, ale doma bylo líp.
JaVon