Po Nelle nám zůstal prázdný osiřelý dvorek. Abychom zahnali smutek, do měsíce jsme si přivedli novou fenku německého ovčáka. Po rozvážné, moudré a klidné Nelle přišla temperamentní, hravá a zvídavá Iris. Té už nestačilo naznačit zakázané oblasti nataženým provázkem :-)))Iriska ráda dováděla s našimi dětmi jako se smečkou štěňat. Vždycky brzy pochopila, co po ní chceme. Byla odvážná a přiměřeně sebevědomá. Chovala se přátelsky k lidem i k jiným psům, nevyvolávala rvačky. Pokud však na ni někdo zaútočil, nenechala si nic líbit.
Milovala koupání. Když jsme přijeli k vodě, stalo se, že ji kluci neudrželi a ona se hnala přímou cestou. To, že přeběhla přes deku, kde piknikovala nějaká rodinka, jí vůbec nevadilo. Do vody skákala i z dvoumetrového břehu. Pak jsme společně plavali. My dopředu a ona kolem nás. Jakoby nás obíhala. Měla ráda i vodu z hadice. Chtěla ten proud vody zakousnout. Po takových hrátkách vypadla jako vodník ona i všichni kolem. Ale komu by to v létě vadilo!Iriska byla přeborníkem v lovu potkanů a myší. V jejím poměrně mladém věku se jí podařilo zahnat potkana do kouta, ten ji kousl do čumáku. Irisku to neodradilo.
Při jejím druhém setkání s potkanem se jí zase zakousl do srsti na krku. Bylo vidět, jak rychle se z těchto situací poučila. Další potkani už neměli šanci se jí dotknout.Ve čtyřech letech měla 6 štěňátek. Tatínek Kazan byl dlouhosrstý. Štěňátka byla 3 s kratší srstí a 3 po tatínkovi. V době březosti si oblíbila chroupání syrové mrkve. Od té doby si denně chodila pro mrkvičky do sklepa. Vždycky, když jsme na jaře seli mrkev,
tak jsme si dělali legraci, že musíme naset něco pro nás, něco pro králíky, ale hlavně hodně pro Irisku :-))) Poznala po čichu i vzcházející rostlinky. Snažila se je vyhrabat. Myslela si že jsou schované je pod zemí. Vlastně tam byly, ale moc titěrné. Když mrkvičky povyrostly, uměla si je vytáhnout ze země. Pak si vždycky nějakou přinesla do kotce, vyskočila na boudu, mrkev si přidržela předníma packama a blaženě ji od špičky okusovala.V necelých deseti letech se Irisce udělal nádor na mléčné žláze. Po operaci byla úžasně vzorný pacient.
Trpělivě snášela veškeré ošetřování ani návlek netrhala. Po zhojení operační rány se dokonce naučila povel "ukaž jizvičku". Rozvalila se na záda a nechala se obdivovat, jak má krásně zhojenou jizvu. Za necelý rok se jí nádor objevil znovu. Když už nemoc byla v hodně pokročilém stavu, nechali jsme ji navždy uspat. Scházel asi týden do jejích jedenácti let.
Žádné komentáře:
Okomentovat